Šifrování textu

Dozvi. Hned na 1. dobrou. Dokonce v CZ. Viz Vernamova šifra – Wikipedie (wikipedia.org)

Podmínky spolehlivosti:

Porušení kterékoli z následujících podmínek má za následek oslabení šifry, takže by již nebyla nerozluštitelná.

1. Klíč je tak dlouhý jako přenášená zpráva. Jiné šifrovací systémy používají kratší klíče, což znamená, že počet možných klíčů je menší než počet možných zpráv. Kratší klíč v principu umožňuje útok hrubou silou.
2. Klíč je dokonale náhodný. Nepřipadají v úvahu počítačové generátory pseudonáhodných čísel, neboť jejich činnost lze předvídat. Nejvhodnější je užití fyzikálních metod - hardwarový generátor náhodných čísel.
3. Klíč nelze použít opakovaně. Tato podmínka je vlastně důsledkem předchozí, protože opakovaný klíč není náhodný. Dostane-li útočník do ruky dvě zprávy zašifrované týmž klíčem, má často velmi snadnou cestu k rozluštění.

MP

Díky moc. To jsou informace, které se člověk normálně z internetu nedozví.

LP.

Moje představa: odesílatel i příjemce mají stejný program. Odesílatel šifrované zprávy sdělí příjemci 4-místné číslo, číslice 1 - 9. Toto číslo zadá

do programu, který vygeneruje soustavu klíčů, pro každou řádku textu jiný klíč. Řádka textu má max. 120 znaků, klíč obsahuje 120 čísel

od -21 do +99. Stránka obsahuje 42 řádek, takže je k dispozici 42 různých klíčů. Následně se provede zašifrování textu a uloží do souboru. Soubor

odešle příjemci např. e-mailem. Po ukončení programu se vše smaže. Další zpráva musí být zašifrována použitím jiného 4-místného čísla.

Příjemce může na základě znalosti 4-místného čísla stejným programem v opačném sledu zprávu dešifrovat.

Toto NENI Vernamova Sifra. Vernamova Sifra musi mit zjednodusene receno pro (de)sifrovani 1000 znaku sifru/klic o delce minimalne 1000 znaku.

MP

Nesmíš šifru nahradit nějakým malým číslem, jinak to celé děláš zbytečně.

Proč dělat složité šifrování s klíčem (který má být tajný), když jsi ochotný použít jen 10 000 kombinací klíčů.

Pokud to má být na domácí použití (něco jako ochránit zprávu před někým doma), tak vlastně na způsobu šifrování nezáleží. Klidně můžeš použít UniCode znaky (16 nebo 32 bitové) a každý z nich XORovat nějakým 16 nebo 32 bitovým číslem (což je dostatečně malé číslo aby jsi ho mohl někomu říct a on si ho zapamatoval) a zpráva se změní na nečitelnou změť znaků. Ve skutečnosti by toto kódování mělo více možných kombinací než to tvoje složité. Jen čas kodování/rozkódování by byl podstatně kratší.

Výsledek prolomitelnosti by byl cca srovnatelný.

Zdravím a díky moc. Přesně toto jsem potřeboval vědět.

Hezký zbytek dne.

LP.